Jdi na obsah Jdi na menu
 


pokračování Kroniky Oleška

9. 5. 2013

 

    13. 12. 1914 musila obec umístit v obecním domku 10 polských uprchlíků (hl. Židů), později několik

    Srbů a Italů-zajatců.Do obce chodili rekvisiční komise s vojáky a předepisovali zemědělcům větším i malým dávky obilí,již této musili odvádět do Českého Brodu. Často chodili i na dobytek, takže chlévy zely prázdnotou. Obec musila upisovat válečnou půjčku. Do pole odešlo nejdříve aktivní vojsko,pak postupně. I. výzva do 37 let, II. Výzva do 42 let,mezitím nastoupily 26.srpna odvedení rekruti.

     

    Z Olešky povoláni do zbraně:

    Beran Jan 45 let zedník

    Beran Jan 17 let

    Beran Václav 17 let

    Boubín Václav -kovář v továrně na munici v Roudnici

    Dvořák Jan syn kostelníka, na Rusku(nezvěstní) zajat

    Dvořák Josef ob. Strážník,reumatismem postižený,propuštěný z voj.služby po 1/2 roce z pole,zase odveden Dvořák Antonín dělník,raněn opět do pole po roce na Itálii

    Fott Václav rolník

    Fott Václav ml. syn rolníka,při ústupu u Lvova zajat v Rusku

    Hrdlička J. kočí u 36.pl.raněn opět do pole a zajat v Rusku -legionář

    Heřman Jan syn rolníka raněn v Rusku nezvěstný +

    Holub Antonín rolník u 36 pl.bojoval v Bukovině,zajat v Rusku (Gub.Kursk)

    Havelka Alois dělník

    Hárovník Václav kovář u železnič.oddělení

Hárovník Josef kovářský dragoun u Valjeva v Srbsku raněn do hlavy šrapnelem po druhé do fronty vHaliči Hárovník Karel krejčí tovaryš,raněn na italské hranici,opět do pole

    Hárovník Antonín kovářský,ve Škodově továrně v Plzni - do pole u kanonýrů

    Janoušek Jan .

    Knížek František rolník superarbitrován — znovu povolán

    Kužela Alois dělník - v Srbsku,zajat nezvěstný (+)

    Kužela František zednický — 20 letý pad1 u Brodu

    Kolář Hugo krejčí nemocný úplavicí v Haliči,opět do pole

    Král Josef domkář,v Bukovině,zajat v Rusku

Kratochvíl František zahradnický u 36 pl.raněn do levé ruky v Rusku superarbitrován a znovu do pole

Kratochvíl Alois syn rolníka,u 36 pl.raněn v Rusku,omrzlé nohy, znovu v poli, padl v Rusku +

    Kosina Josef Inženýr u 36.pl.bojoval v Haliči

    Kosina Bohuslav syn rolníka u 36.pl,bojoval v Haliči zajat v Rusku

    Kopecký Antonín kočí u dragounů

      Kruliš Karel holič u 10.zeměbrany bojoval v Rusku,raněn do levá ruky superarbitrován,zase v poli

    Kalina Josef u kuchyně

    Lemberk Jan syn rolníka 2 x raněn opět do pole

Lukavec Jaroslav rolník u 36 pl.bojoval v Rusku raněn do ruky,superarbitr.

    Pokorný Alois syn rolníka ,u 36.pl. bojoval v Haliči,zajat v Rusku -legionář

    Liegl Jan učitel v olešce-legionář

    Pokorný Antonín rolník u Trénu ? v Ruském Polsku,na Itálii

    Pokorný Antonín syn rolníka

    Pokorný František syn rolníka u telefonu-legionář

    Pokorný Jan u 10.zeměbr.pl.bojoval v Haliči,zajat v Rusku,(Gub. Kursk) - raněn šrapnelem do hlavy

    Pokorný Jaroslav syn rolníka - v Rusku

    Pokorný Josef rolník u 36.pl. - nemocen superarbitrován zase odveden

    Pokorný Josef rolník u 36.pl.padl u Jaroslavi 1914 +

    Pokorný Václav syn rolníka u sanitky v Haliči a Uhrách nemocen tyfem, opět do pole v Itálii padl

    Pokorný Josef syn rolníka u 36 pl.zápal pobřišnice,u kanonýrů

    Poledný Antonín učitel jednor.dobrovolník u 12.pl.zeměbr.nemocný tyfem, opět do pole na Itálii-poručík Poledný Jan studující VI.gymn.18 let -legionář

    Poledný Jindřich pekař,landir.hulán,bojoval v Srbsku,zajat v Niši -legionář

    Poledný Josef syn rolníka

    Poledný František syn rolníka,dást.sluha v Dalmácii,zajat v Rusku

    Poledný Václav syn rolníka u 36.pl.superarbitrován,zase odveden

    Potáček František domkář u děln.odd

    Reniš František .

    Reniš Václav .

    Roškota Bohumil kolář u 36.pl.bojoval v Bukovině,zajat v Rusku

    Řehák Václav truhlářský,u Saper,v Srbsku nemoc úplavicí

    Semerád Martin domkář na Rusku

    Serbus Jan domkář hlídač ve vojenské nemocnici v Mladé Boleslavi

    Sládeček Antonín-legionář

    Štern Bohumil obchodník u sanity na Itálii

    Sýkora Josef syn rolníka u zásob.sboru v Haliči

    Sýkora Jan studující V.,nezvěstný na Rumunsku

    Sýkora Václav na Itálii

    Šaler Julius-legionář

    Šebesta František krejčí domobranec,u prohlídky dovolenou,u Lvova na útěku přišel jako kočí o koně,podruhé narukoval,propuštěn

    Šedina František obchodník v dob.zeměbr.10.pl.superarbitrován,znovu odveden

    Šmejkal .

    Smejkal Václav student V.gymnásia na Rusku

    Šmolda Václav kočí u dragounů

    Vosecký Václav .

    Vosecký Jaroslav .

    Veselý Josef obuvník u 36.pl.nem.úplavicí

    Vondráček Jan domkář v Srbsku

    Vedral Ladislav syn ro!níka,u seměbr.10 pl.bojoval v Rusku,zajat v Rusku

    Vomáčka Alois kovářský u 36.pl.strojních pušek zajat v Rusku-legionář

    Zikmund Jan řezník u kuchyně v Rusku a Itálii

    Z BRNÍKA POVOLÁNI DO ZBRANĚ

    Borovička Alois

    Borovička Jan rolník na Srbsku nezvěstný

    Břečka František

    Břečka Josef

    Dolejš František

    Chadima František

    Houdek Josef rolník na Rusku zajat

    Hervert Jan tesař na Rusku zajat

    Legner Antonín u pošty

    Legner Antonín číšník

    Legner František

    Legner Jan číšník na Rusku zajat

    Legner Josef krejčí na Rusku zajat

    Mikolášek František pokrývačský umrzlé prsty u nohou u Karpat superarbit.

    Pála Václav

    Pála? Bedřich zedník,na Rusku zajat

    Splavec Antonín zedník,nezvěstný na Rusku

    Strejček Jan

    Valenta František obuvník

    Vojtěch Josef cementářský

    Volavka Jan pokrývač,raněn do krku granátem

    Povoláni z Bulánky :

    Bezina Josef

    Havránek Antonín- hostinský

    Hrdina Josef +

    Hejl Josef

    Hetzendorf František

    Hejl Frant.

    Hetzendorf Josef

    Hejl Karel - legionář

    Hajzler Josef

    Krutský František

    Kamler Alois – ženatý +

    Matoušek Alois – legionář

    Moravec Josef

    Polák Jakub

    Sadílek František- obchodník

    Svoboda Josef

    Svoboda Antonín

    Svoboda Antonín

    Šmejkal Jan

    Svoboda Jaroslav – svobodný +

    Vedral Josef

    Oupic Václav

    Vzdych Karel -svobodný +

    Zikmund Josef

    Svoboda Václav – svobodný +

    Kulík Josef – legionář

    Heindel Jan – legionář

    Z KRYMLOVA POVOLÁNI DO ZBRANĚ

    Alexander Josef domkář

    Cendelín Alois kovář padl +

    Ditrych Václav truhlář invalida

    Ditrych Antonín zedník

    Förstr Alois padl na Italském bojišti +

    Förstr Bedřich dělník invalida

    Förstr František kupec

    Hanzálek Alois obuvník

    Hanzálek Josef kolář

    Hanzálek Josef obuvník padl 1918 +

    Hes Josef rolník

      Heřman Antonín rolnický padl 1916 +

      Heřman Josef rolník

      Holub Antonín tesař legionář

      Hrdina Alois kočí

      Hron Josef kolář

      Hron Václav tesař invalida

      Chábera Alois hostinský u 36.pl.zajat v Rusku

      Chlapec František dělník 1917 +

      Chlapec Josef tesařský v Krakově 1916

      Janoušek František domkář

      Janoušek Josef padl v ruském zajetí +

      Janoušek Josef obuvník

      Jehně Josef obuvník

      Karel Václav domkář

      Kolář Antonín malíř

      Kolář Josef obuvník

      Kolář Václav kočí

      Kolařík František domkář

      Král Václav dolník na Rusku zajat v Oregeši

      Kubelka Josef padl v Rusku +

      Kubelka ? František legionář

      Kulíšek Antonín rolník raněn

      Mejzr Josef čeledín padl 1915 +

      Nykl Alois obuvník

      Nykl František truhlář

      Nykl Jan cementář

      Nykl Josef bednář

      Píša Antonín padl na Itálii Í918 +

      Píša František zedník invalida

      Pokorný Alois cementář

      Svoboda František rolnický 1918 +

      Šindýlek František stavitel

      Šindýlek Em.tesař

      Šindýlek Josef stavitel

      Šmejkal Antonín 1918 +

      Šmejkal František v ruském zajetí

      Šmejkal Josef tesař invalida

      Vajglt Josef v ruském zajetí

      Vedral František tesař Vedral Josef obuvník

      Vedral Václav tesař invalida Vedral tesař v zajetí ruském +

      Vlasák Jan rolník invalida

      Volavka Josef zedník invalida

Volavka Václav domkář

Volavka Václav krejčí v ruském zajetí

Vosecký Josef tesař legionář padl v Rusku 1918

Vosecký František kolář v ruském zajetí invalida

Vosecký Václav obuvník

Zedník Antonín obuvník

Zelenka Josef zedník v zajeti ruském

     

    Za příčinou racionálního využívání denního světla,v letních měsících a úspory látek hořlavých zavádí se tzv. letní čas od 1.května do 30. září 1916, hodiny zařízené dle času dosavadního postrčeny o hodinu napřed.

    Z nařízení hejtmanství smí se pivo v hostincích prodávat:

    Od 1.října 1916 od 6,00 hodin do 10. hodin ve všední den ,v neděli od 3. hodin do 10. hodin,každému hostu v místnosti i přes ulici pouze 1 litr.(V městech nelze po celý týden pivo dostat, u nás někdy)

     

    21.11.1916 Rekvírovány ze zdejších zvonů dva , k úkonům válečným a sice :

    1.) zvon zv. "Pana Maria vážící 668 kg v 1519 ulitý s nápisem : zvon domini milesimo cccccxix me fecit bartolomeus,en ego campana nunguam pronuntio vana ignem,rcl furtum bellům,aut funus honestum.Owimefecit magistr bartolomeus momen habet in nova civitate pragensis,ex hoclaus deo patri omnipotenti atd. (ton G)

    Zvon tento vyjmut z rekvisice jako starobylý,odevzdán však poněvadž byl na straně kus vyražen (z nebezpečí prasknutí.)

    2.)zvon zv."Pán Ježíš" vážící 156 kg s nápisem "Pojďťe ke mně všichni,kteří pracujete a obtíženi jste,a já vás občerstvím".Tento roku 1515 (1615) slitý zvon ku cti ukřižovaného spasitele našeho pro farní chrám P.Všech Svatých ve Volešci léta p.1883 přelil Diepold zvonař v Praze.(ton C)

    3.)klekáníček v Bulánce vážící 12 kg. (koupený ze sbírky za 25 zl.)

    4.)klekáníček v Králce vážící 12 kg. (koupený ze sbírek za 25 zl.)

       

      Vojenský zástupce po krátké poradě s místním duchovním správcem sepsal protokol aniž se ohlížel na předpisy dané ve příčině rekvisice zvonů.

      Celková váha zvonů byla by 1.301 kg, z čehož odevzdáno 848 kg

    (dle předpisů vojenských 2/3.) odvrženo za zvony 3.392 korun.

     

    Lid při sejmutí zvonů,zvláště klekáníčků,si zaplakal. Sejmuté zvony,celé s věže shozeny,do Kouřima na dráhu odvezeny,tamtéž zváženy a ofotografovány.

      Peníze za zvony však ještě 22.ledna 1917 nepřišli.Odvody 17 cti letých.

     

    1917 Válka zuří dále. Bída a nedostatek jeví se stále více, nedostatkem uhlí a abnormálních mrazů trvajících od 14. března do 17. března ( u nás až – 24°C)ptactvo i zvěř hynula,dobytek v chlévech, brambory mrzly i ve sklepích. U nás od Vánoc zavřené školy,pro nedostatek uhlí.

    V březnu po třetí odvody do 45 let. Odváděn poslední zbytek ze zbylých mrzáků.

    Z 1000 českých pivovarů přestalo vařit přes 600 pivovarů. Černokostelecký dodává měsíčně po ½ hektolitru do svých hostinců

    Zima dlouhá krutá,stále sníh a déšť s mrazy až do konce dubna zuří. Letošní nekonečná zima měla podobnou družku v r. 1824 a dle starých letopisců v r. 1799,kdy trvala od listopadu do konce dubna. Žeň na to prabídná a nastal hlad. Na česko-budějovicku kupují psy za dosti vysoké ceny k jídlu pro velký nedostatek masa.

    Červenec u nás strašné sucho,všechno vadne vedrem. Teploměr ukazuje 30-35°C ve stínu a na slunci 40-50°C.

    Dne 2. července místodržitelství v Praze dovoluje stříleti vrány,sojky a kavky pro výživu obyvatelstva, ale není prach a broky.

    Od května tohoto roku se do Olešky vůbec nedostává pivo do hostinců. Není tabák.

    Zaveden zase letní čas.

    1918 V Čechách zuří španělská chřipka.

    Dne 28.října roku 1918 byla na Václavském náměstí v Praze oficiálně vyhlášena samostatnost a pro národy bývalého Rakousko-Uherska se začaly psát nové dějiny.

    11.listopadu konec války.

      1919 Podle nového volebního řádu volí i ženy,jež také voleni býti mohou.

    Národním shromážděním vydán zákaz politisování na kazatelnách a ministerstvem vyučování nařízena dobrovolná účast školní mládeže při mši svaté.

    V české republice 1. květen a 28.září prohlášeny za státní svátky.

      1920 15.8 konána slavnost sokolská,prvé okrskové cvičení,kde cvičili žáci,žákyně dorost,muži a ženy na krásně upraveném cvičišti na návsi.

        Tentýž rok byla slavnost- sázení lípy svobody pod kostelem,kde promluvil říd. učitel Jan Krutský.

        1921 byla slavnost -Odhalení pomníku padlým, který postaven byl sdružením spolků a dobrodinců,přičiněním faráře p. E. Hellera. Při slavnosti zazpívány dva mužské sbory-promluvil okresní tajemník z Kostelce n.Č.lesy p. V. Kulič a o každém padlém několik slov uvedl.

          Sčítání lidu: Oleška 501,Brník 290, Bulánka 242,Krymlov 366.

          Počet obyvatel v r.1900-357,1910-269,1921-242.

           

          Velké sucho po téměř pět měsíců. Nouze o pitnou vodu.

    1922- 28.června národním shromážděním přijat malý školní zákon ,jímž se zavádí do škol občanská nauka a výchova,s oddílem : žáci bez vyznání neb vyznání státem neuznaného jsou všeobecně zproštěni povinnosti zúčastnit se vyučování náboženství. Žáci vyznání ostatních budou okresním školním úřadem sproštěni této povinnosti,žádaje o to písemně jejich rodiče aneb zástupci.

    1923 V září vypukl oheň ve stodole Františka Vedrala (neopatrností bojácného hocha který vyslán pro dříví,zapálil svíčkou) — odkud rozšířil se na vedlejší stohy a chlévy Josefa Sýkory a i příbytek Františka Hejla. Slevou dříví z knížecích lesů a materiálu a obětavostí společnou vše znovu vystaveno.

    1924 narozených -20,oddaných -14, zemřelých 20.

1925 -

Úroda v zdejším kraji skvostná,sena obilí i otavy. Ovoce málo.

l926

Tento rok stálé deště,jakých nebylo pamětníka. Úroda obili slabá brambory téměř žádné,píce dosti,však

znečištěná.

Koncem roku 1927 se započalo s výstavbou dvou transformátorů (v Olešce a na Bulánce)a pracemi o zavedení v jednotlivých domech. Následkem tří opozičníků, kteří činili překážky ve stavbě práce se zdrželi, takže svítit se začalo až před Vánocemi 1928. Za 1kWh platit se bude při svícení 3K 30ha,při užívání motoru 1K80ha.

Ku konci roku bylo v Olešce 114 domů a na Bulánce 55 domů.

1928 -Horka v měsíci srpnu dosáhla ve stínu až 35°C,celé léto až do října sucho,pozdní deště však přece prospěli zvláště otavám.

 

+ 4.března 1929 zemřel v Olešce Václav Svoboda,invalida ve stáří 100 let. (bez 2 měsíců) narozený 4.května 1829 pamětník časů dobrých i zlých,čilí a zdráv do poslední chvíle svého života. Před smrtí si ještě zakouřil,ráno ulehl,prý si jde odpočinout a v několika okamžicích skonal.

Mrazy :

Kruté mrazy panovaly po celé Evropě,v Olešce až – 35°C,celé vesnice byl takřka odříznuty sněhovými závěji od světa. Sněhu spousty - v Olešce až 1 metr vysoké závěje – způsobyly v revírech polních i lesních veliké škody na zvěři a stádu která nenacházejíc potravy,hladem a mrazem i v stoje a v letu hynula. Koroptví zhynulo 80 %,zajíců i srnčí 60 %.

Vlaky uvázly ve sněhu,autobusová spojení znemožněna.

 

Školní děti pro nedostatek uhlí a mráz úlevu docházky školní,obleva teprve 8. března.

1930 byla zima mírná,skoro žádný sníh. Léto suché a červen parný velice.

Dne 25.4. vyhořela stodola malorolníka p. Nykla,následkem úderu blesku.

 

Při sčítání lidu v roce 1930 počet obyvatel Oleška

muži 241 ženy 247 celkem 488

Bulánka 115 116 231

Brník 123 119 242

Krymlov 153 147 300

Králka 53 92 145

 

1931 Služebná u pana Šterna v Olešce ze Stříbrné Skalice slečna Baštová,22roků stará,učila se

jezdit na kole a jela směrem od Nučic kol nové školy a chtěla přejeti státní silnici směřujíc ke

stavení chlebodárce. V tom se řítilo, jako skoro vždy auto od Prahy ke Kutné Hoře,na děvče najelo a

drhlo 15 metrů tělo mezi silnicí a autem. Po vyproštění bylo tělo rozdrásáno a po půlhodině

byla mrtva. Na této křížovce jest přecházení vůbec nebezpečné a jest se jen diviti,že se nestalo

již více neštěstí a hlavně když dítky vycházejí ze školy.

 

Na konci roku čítá knihovna na 300 svazků. Dosti čte lid náš ,hlavně v zimě,jen kdyby již ty stranické listy přestaly napadati strany druhé,ten poměr by byl jistě mezi lidem daleko lepší, než je teď. Ten náš lid a zvlášť venkovský je v jádru dobrý.

1932 dne 1. září odešel do penze,do Benešova, vdp. E. Heller.

Od 1.8 1907-1.9. 1932 působil na Olešecké farnosti římskokatolický farář p. Emanuel Heller.

Jeho zásluhou byl osázen lesík zvaný „Mršinec“,později „Vršinec“,lesík v poli u Bulánky zvaný

farářův“ ,náves v Olešce a mnoho jiných stromů.

Obec Oleška přispívá místní školní radě za používání čítárny ve staré škole 50 Kč ročně. Kočující spol. Jako koníčkáři,cirkus atd.,budou platiti obci za každý den zdržení se v obci a dle velikosti podniku 5-10 Kč. denně.

Koupení 150 sazenic třešní. Celkové vydání za otop ve škole,nové uhlí a dříví-5000 Kč.,příjem z četnické stanice ve staré škole -900Kč,pan učitel Suk,nájem-300 Kč,sl. Formánková učitelka-180 Kč.

Všech žáků navštěvujících školu je z Olešky,Krymlova,Brníka a Bulánky 140. Za 16 rolet pro školu novou se platilo 1500 Kč.,strážníkovi za posluhu ,za školu 100 Kč., řídícímu za vedení matriky 150 Kč.,kominíkovi od vymetení komína v nové budově 48 Kč.

1933 Fara olešecká již podruhé vypsaná,ale nikdo se nepřihlásil.

1934- celková plošná výměra Olešky a Bulánky – 604ha-pšenice, ječmen, žito, oves, brambory a luka též zabírají větší plochu.

Hraniční pozemky směrem ke Kostelci n. Č. Lesy jsou z části vysázeny lesem (borovicemi) z části třešněmi. Třešňovka byla vysázena v letech 1909 a následujících. Je tam vysázeno přes 1400 třešňových stromů. Tato třešňovka naplnila již několikráte vydatně pokladnu obecní. Lesními a ovocnými stromy (jabloněmi) jsou vysázeny stráně nad Oleškou směrem k Brníku. Místo se nazývá „Mršinec“. Konečně má Oleška ještě malý lesík směrem k Bulánce nazývaný „Zádušní rokle“. Směrem ke Krymlovu u pěšiny stojí starý osamělý dub, zajisté památný. Obyvatelstvo se živilo především polním hospodářstvím. Obecních pozemků, pastvin, luk a lesů má obec dosti, tudíž i tolik příjmů, že žádných obecních přirážek neplatí. Bylo zde však více pozemků a to na „Familích“ a u Bulánky na „Lipské“. Pozemky ty si před dávnými časy rozdělili majitelé jednotlivých hospodářství

1935 měsíc únor 18°C tepla a březen zas studený ,čtvrtého začalo mrznout a 5.3.bylo zaznamenáno 19°C mrazu. Rok byl celkově suchý,pro rolnictvo katastrofální.

1936 15. 3. 1936 bylo usneseno obecním zastupitelstvem v Olešce, že přistupuje obec Oleška i osada Bulánka k újezdu měšťanské školy do Kostelce nad Černými lesy. Neboď na stavbu školy této v Olešce nebylo možno přistoupiti pro svízelné doby a nedostatek peněz ať obce, okresu i státu.

V Kostelci se škola přistavuje, ale přijde to přece o mnoho levněji a jelikož je zákonem stanoveno, že docházka může být jen 5 km, čímž si Kouřim nárok na osadu Bulánka dělá. Což nebylo t.č. urovnáno.

 

V roce 1936 bylo v Olešce v celé škole 126 žáků.

Dne 26 června. předal dosavadní řídíci učitel správu školy učitely panu Josefu Novotnému,narozenému ve Škvorci u Českého Brodu,jako nejstaršímu členu sboru a který je velmi dobrým učitelem.

Oslava 28. října byla slavena společnou školní besídkou všeho žactva,proslovem zast. říd. učitele,básněmi,výstupy ,zpěvy a třídními učiteli školou vyzdobenou. Vdzor nepříznivému počasí účast i dospělých velmi značná.

 

Očkování proti záškrtu bylo provedeno nákladem 1494 Kč a 20hal.

1937 Dne 1.července předal správu školy zast. Řid. Učitel p. Josef Novotný definitivnímu řídicímu učitely p. Stanis. Jelínkovi,který na svoji žádost byl zem. Školní radoou ze Ždánic přeložen na školu zdejší,současně s ním byla sem přeložena i jeho žena pí. Marie Jelínková-Vendlová z Malotic. Dále zde působí pan učitel Novotný a sl. Učitelka Blechová z Kostelce n. Č. Lesy. Je jisté,že děti mají velmi dobré učitele a to je dobrý základ jejich budoucnosti.

 

Četnická stanice: ppor. Pan Hepp vel. Stanice zemřel 18.1 t.r. po vleklé chorobě následkem válečných útrap. Nástupcem pan Gustav Volleman od roku 30. 4. 1934 a pan Bohumil Zechníř od 4.9.1928 štábní stráž.

 

Ve škole I. Třída 48, II. Třída-46 a III. Třída-36 žáků.

 

V tomto roce se vysázelo 1500 lesních sazenic a sice ,,ohražená“ přišla tímto vysazením do původního stavu. Kde se asi 50 roků obdělávala pole a kde před tím předkové pěstovali les.

 

Ve čtvrtek 28.října vyšel průvod se státní vlajkou k pomníku padlých,kde položen dětmi věnec se stuhami stát. barev a konána besídka proslovem pana řídicího učitele za účasti občanstva.

1938 Obecní knihovna: Dne 16.ledna zapsaných knih 480 s a pisu ve 485 svazcích. Nejčtenější t.č. Jsou J. Vrba- Boží mlýny a Jos. Morávek -Byl na Sázavě přívoz a Divočina. Knihovníkem je pan učitel Novotný,který má knihovnu ve vzorném pořádku a je ochoten vždy ve stanoveném čase knihy nezištně půjčovati. Díky jemu a obecnímu zastupitelstvu,že vzdor malému příjmu obecnímu a velkému vydání,vždy na knihovnu a školu s místní školní radou pamatuje. Občanstvo i mládež hodně čte a snad nejvíce pan Karel Šťastný,který v důsledku toho byl zvolen v Knihovní radě předsedou.

 

Dne 20. 1. 1938 byla krásně vidět polární záře na straně severní od 7.30. hodin do 9.30. Spodní

část této záře na celé šíři severní, kam oko dohlédlo, byla nevídaně světle zelená a světle modrá

a vrchní celá část tmavočervená, jako záplava ohně. Byl to jedinečný překrásný pohled.

1939 Dne 22. ledna usneslo se obecní zastupitelstvo,opraviti obecní silnici a sice vydlážditi žulovými kostkami,což se také stalo a sice nákladem 82 000 K. Hotové peníze na to obec neměla,pročež si vypůjčila ve zdejší záložně ,,Kampeličce“ 75 000 K.

 

Dne 15.března obsadila nacistická vojska na příkaz největšího zločince evropských dějin Adolfa Hitlera,tenkrát zvaného „vůdce“ německého národa,již z roku 1938 znásilněnou a možnosti bránit se zbavenou Československou republiku.

Do Olešky přijeli první Němci v noci z 15. na 16.3.

Od nepaměti jezdilo se v Čechách vlevo,dnem 17.března t.r. nařizuje se jezdit vpravo,jak tomu jest ve všech jiných státech.

19.března v odpoledních hodinách přijeli do Olešky dvě obrněná auta Němců pro odevzdání zbraní a zbraně vzali i četnictvu.

 

Koncem roku1939 musela být pamětní kniha obce Olešky na příkaz okres. úřadu v Čes. Brodě odvedena do Českého Brodu,kde byly všechny pamětní knihy z okrs. českobrodského po dobu okupace uloženy. Po porážce nacistického Německa na pamětní knihu se ve shonu událostí nikdo nevzpomněl až do prosince 1946 kdy úřadující předseda MNV Jos. Houdek na kroniku vzpomněl a zažádal o její vrácení. Trvalo dosti dlouho,až do 14. července 1947 než byla vrácena zásluhou p. předsedou Okrs. Nár. Výboru Jos. Kováře. Nebýt jeho zásahu ,tak snad dodnes by nebyla vrácena.

1940 Lidé ztráceli důvěru v budoucnost, nálada byla zoufalá, padla Francie . A v takových situacích

se ukazovali ti, kteří neměli být členy Českého národa. V Olešce se našel také jeden z těchto

Vyvrhelů. Byl jím Jan Panenka, který byl v nájmu v čp. 122. Tento vyvrhel způsobil nemnohému

občanu mnoho chvil strachu svým hloupým vyhrožováním.

Občané, kteří se nebáli a měli možnost poslouchali rozhlas. Během léta vznikly skupiny posluchačů a každá z nich měla své

radio. Nejznámější byli dům č.117p.Krále,č.64 u p. Kittlera a čp.74 u p. Pešnera Josefa a mimo tato větší střediska bylo mnoho dalších občanů,kteří zprávami doma slyšenými udržovali morálku mezi občanstvem.

 

Vznikla také pobočka ilegální skupiny, zásluhu na tom měl Jaroslav Sládeček syn A. Sládečka z čp.3. Tento mladý sotva dvacetiletý mladík,umožňoval styk místní skupiny s okolím, ale počínal si neopatrně a členem se stal zrádce, který získal seznam členů a ten byl základem k zatýkání gestapem.

1941 9.1. Zatklo gestapo všech 7 aktivních členů již zmíněné skupiny.

Hájek Jaroslav -kovář čp.133,zemřel následkem útrap v konc. táboře

Kaše Václav-rolník čp. 73, se vrátil po revol. Dnech 1945,ale jeho zdraví bylo podlomené

Kopic Jan -učitel čp.66,odsouzen na 18 měsíců,vrátil se rovněž vysílen a byl zbaven učit. stavu

Sládeček Jaroslav -účetní čp.3, odsouzen k trestu smrti a byl popraven 16. února 1943 v Berlíně

Sýkora Josef – syn rolníka čp. 5,se vrátil po rev. dnech z konc. tábora 1945,nemocen tuberou.

Sýkora Josef- rolník čp. 5 po dvou týdnech propuštěn

Sládeček Antonín -listonoš čp. 3,propuštěn jako otec nezletilého

Byli odvezeni do Prahy na Pankrác. Jeden byl popraven, čtyři se vrátili s podlomeným zdravím a dva jakožto otcové nezletilých členů byli propuštěni asi dva týdny po zatčení.

 

O velikonocích byl rozpuštěn Sokol.Členové představenstva byli pozatýkáni a veškerý majetek byl zabaven.

Stalo se tak jako odveta za činy Sokola v Jugoslávii,kde byli Sokolové vedoucími odporu proti Němcům.

Rovněž majetek zdejšího Sokola byl sepsán četníky a dán do správy ,,Vermögensantu“,který se usídlil v Tyršově domě. Žel v té době se ukázalo,jak mylně byli voleni funkcionáři,protože starosta a pokladník vystrašeni zapřeli své funkce a celou likvidaci nechali na bedrech mladých členů,kteří se museli o vše starat.

 

V květnu byl založen místními mládenci sportovní klub,který pěstoval odbíjenou a kopanou. Počátky ovšem nebyly slavné,o porážky nebylo nouze. Ale během roku se hoši vystříbřili,že už i vítěství se dostavili,zvláště v odbíjené. Tento klub pokračoval v r. 1941 ve své činnosti a i občané,kteří kopanou jakživi neviděli se chodili dívat aměli radost když hoši vyhráli.

1942 Velká hospodářská kontrola zemědělců v Olešce a na Bulánce. Všechny poživatiny, které měli

k samo zásobitelským dávkám navíc, jim sebrali.

1943 Opět hospodářské kontroly. Odpor občanů k představeným obce roste, protože se chovají

panovačně a povýšeně, což dráždí většinu občanů. Když k těm představeným přišla kontrola, tak

vždy hledala tak, aby se neřeklo, ale nikdy ne s výsledkem jako u ostatních občanů, kterým vydrancovali

všechno. Postupem doby se odhalují šmelináři a vydřiduchové. Musilová (Oleška) měla své stálé dodavatelé a to byli lidé, kteří pro zisk zradili svoje vlastenectví a okrádali svoje spoluobčany. Činnost Musilové nabyla velikých rozměrů a 27. září 1943 byla při přepravě nákladu do prodeje v Praze

přistižena, zboží bylo zabaveno, řidič auta zatčen a s ním Musilová. Na základě výpovědi Musilové byli zatčeni její spolupracovníci Bílek Antonín čp. 69 v Olešce a dodavatel Kratochvíl Václav, rolník z Olešky čp. 14. Všichni byli odsouzeni. Celý případ Musilové a jejich spolupracovníků by vlastně do kroniky obce nepatřil pro jeho hnusnost, ale uvádím ho pro výstrahu příštím generacím, aby i po letech varoval před cestou na kterou se dala šmelinářka Musilová.

1945 Dne 4. května se v odpoledních hodinách počali do Olešky valit silné a početně a po zuby

ozbrojené německé jednotky od východní fronty. Byli to zálohy silně motorizované a asi 1200

mužů se nastěhovalo do našich domů a stodol a stájí. Prakticky byla obec v moci Němců, protože

proti takovému množství se nikdo nemůže odvážit beze zbraní,Němci se roztahovali a lidé byli

bezmocní.

5. 5. se po zprávách o pražském povstání, ujal činnosti revoluční národní výbor (RNV). Převzali

úřad, ale na zákrok Němců musel výbor do ústraní a iniciativy se ujali Němci. Ti vyslali ozbrojené

hlídky do okolí a na hranicích obce Ždánice vznikla přestřelka a v té byli tři Ždáničtí občané

zastřeleni.

6. 5. od časných hodin Němci odjížděli a odpoledne již byli všichni pryč. Na popud velitele stanice

SNB v Olešce p. vrchního strážmistra Veselého byli ihned v okolních lesích zřízeny záseky a

protože se čekal příchod Němců od východu, byli na kopci u Ždánic postavené hlídky,které hlásili

pohyby Němců směrem na obec Oleška. Hlídku tvořili Josef Houdek a Skála Václav. Oba strážmistr

vyzbrojil zbraněmi ze stanic a k dispozici jim byl k dopravování zpráv, motocykl Josefa Houdka.

 

7. 5. v poledních hodinách byl zaznamenán pohyb Němců na obec. Ihned byla sestavena četa sedmi mužů a vydali se Němcům naproti. Lstí se podařilo Němce zajmout (několik aut)a odzbrojit a předali je na velitelství do Kostelce n.Č.l.

9.5.se objevil kapitán- lékař „Rudé armády“, jel na motorce a v přívěsu seděla ošetřovatelka.

Byli to první poslové předvoje osvoboditelů. Tak skončila druhá světová válka..

1946 od roku 1945 byl prováděn odsun Němců a na jejich místo nastupovali osídlenci z vnitrozemí. I z našich obcí se několik lidí odstěhovalo do pohraničí.

1947 Zavedena elektrické osvětlení do kostela.

Zima tuhá,ale málo sněhu. Byl to nejhorší rok za celých 50 let,velké sucho.

1948 Únorové dny se projevily i v naší obci,ale jen splašeným běháním a ustrašenými pohledy reakcionářů.

1949 Začal v naší obci klidně svou plesovou sezonou,na které se projevuje nedostatek naší obce tj. Nedostatečný sál k pořádání plesu. Zavřen pro spustlost hostinec Fr. Šmejkala čp.21. Ostatní dva hostinští dostali lhůtu k odstranění závad.

1 95 1

Oprava krytiny věže kostela - zinkový plech.

1 952

Dne 22.února 1952 převzaty všechny zdejší matriky okresním národním výborem v Českém Brodě.

Dne 20.června MNV v Olešce převzal z archivu všechna snubní acta a úmrtní i ístky.

1956

V únoru tohoto roku byly veliké mrazy Následkem toho účast na službách božích klesla.

 

  • 17.února 1956 dlouholetý zdejší farář vldp. Emanuel Heller t.č. na odpočinku v Benešově u Prahy zemřel posilněn svátými svátostmi v pátek 17.února 1956 po delší nemoci v požehnaném věku 86 let z toho 61 kněžského působení. Pohřeb jeho se konal z děkanského kostela v Benešově v úterý 21.února 1956 o 10 hodině. Pochován na hřbitově u děkanského kostela v Benešově.

     

    30.prosince 1956 předání hřbitova MNV Oleška správce Josef Vlach

Josef Beran předseda,Josef Tuček tajemník,Josef Matoušek člen MNV.

1958

Nejstarší z pohřbených byl Václav Hanzálek z Krymlova 90 let nejmladší Jaroslav Matoušek zedník z Bulánky číslo domu 2. 20 let t.č. voják základní služby,svobodný jediný syn Jaroslava Matouška dělníka na Bulánce č.2,a Hedviky roz. Feršové.

Zemřel dne 15.března 1958 0,18 hodin - ve Valašské Polance okres Vsetín při převozu náhodným úrazem (uhoření).

 

V r. 1960 bylo rozhodnuto zrušit okresy a jejich území sloučit anebo přidělit celé k jiným nově

tvořeným okresům. S obcí Oleška se měl sloučit Krymlov. Brník a Bulánka,která už rok žádala o

utvoření nové samostatné obce společně s Králkou, se měla sloučit s Dobrým Polem. S iniciativy

občanů Bulánky a Brníka,bylo zahájeno jednání o utvoření jednoho celku s obcí

Oleška,Bulánka,Brník. Na Bulánce toto jednání bylo velmi bouřlivé, protože část obce vedená

předsedou JZD V. Svobodou čp.1,chtěla k Dobrému Poli a druhá k Olešce. Po hlasování bylo

jasné, že drtivá většina občanů byla pro Olešku.

 

9. 6. 1960 o 17.45. hodině strhla se nad katastrem obce Oleška veliká bouře a průtrž mračen s

krupobitím. V obci bylo zatopeno stavení čp. 16. pana Josefa Pokorného a to tak, že voda protékala

stavením a vytékala okny. Ve stáji býkům o váze 300kg,které zde mělo JZD ustájeno spolu s

prasnicemi koukala z vody jen hlava, prasnice a plemenný kanec plavali, selata v počtu 42 ks. voda

odplavila. V drůbežárně 200 slepic a u nového kravína voda odplavila 310 kuřat. Déšť trvající

30 min. způsobil spoustu škody i na polích.

6.června 1961 asi v 15.00 strhla se na západní,jižní a východní straně katastru prudká bouře,která

způsobila velkou záplavu. Kroupy padaly málo, ale vody bylo tolik, že čp. 16 u Josefa Pokorného

bylo opět vytopeno a selata tonula jako r. 1960.Rozsah potopy, ale nebyl tak velký jako r. 1960.

1965 ihned po ukončení oslav osvobození byla v Olešce uspořádány staročeské máje se scénou a Kecalem. Místem uspořádání byl prostor na návsi. Diváků bylo mnoho,protože počasí přálo a bylo hezky. Po slavnosti Májí byla v sále kulturního domu uspořádána veselice. Slavností Májí byl dán do provozu oficielně nově upravené pohostinství u sálu kulturního domu. Hostinec u Balšánků(dříve Zikmundů) byl zrušen,jako nevyhovující a hlavně, pan Balšánek už nechtěl v pohostinství pracovat. Novým vedoucím v novém pohostinství se stal Drahota M.,který zavedl i obědy a stravování.

1966 Jako loni,tak i letos byly v Brníku a Olešce uspořádány Máje se scénkou a veselicí. Oleška neměla přizeň počasí a skoro od začátku slavnosti pršelo. V Brníku bylo hezké počasí a tak i účast byla hojnější.

1974 v neděli večer 18.srpna strhla se nad Oleškou bouře provázena krupobitím. Kroupy byly tak veliká,že rozbily tašky na severní straně kostelní střechy i na faře,rozbily okna u kostela na severní straně a na faře prorazily tabulky skla i vnitřních oken do dvora. Také fasáda kostela a fary od severu byla krupobitím poškozena.

1975

+ zemřela Emilie Kučerová každodenní návštěvnice služeb božích která se starala o úklid domu,prala kostelní prádlo,a zastávala kostelníka i zvoníka.

 

1 977

Marie Sýkorová z Olešky každodenní návštěvnice služeb božích,která zpívala při pohřbech a nosila v průvodu kříž.

Nejmladši Jaroslav Štěpán 4 letý který zemřel po úrazu při autonehodě, poslední rozloučení v krematoriu v Praze.

1983 počet obyvatel Oleška 337, Bulánka 131, Krymlov 197, Brník 216, Králka 66. Celkem 947 obyvatel.

 

 

 

Pálení čarodějnic. Večer se sejde omladina se zápalnými předměty jako košťaty, smolnicemi a kolomaznicemi na povýšeném místě a pálí ohně. Hořící předměty hází do výše předhazujíce se, kdo nejvýše vyhodí. Též přeskakují ohně, při čemž se někdy, i mnohý citelně popálí.

 

V měsíci květnu mládež mužského pohlaví staví máje. V sobotu večer chodí několik mládenců s hudbou po vsi a staví mladé březové stromky děvčatům pod okny. Když celou ves prochodí, tak jdou na náves a postaví tam krále-vysokou máji-hodně vysoký smrček, dole kůry zbavený, jehož vršek jest ověnčený, okrášlený. Přes noc ho musí hlídat, aby jim ho chasa ze sousední vesnice nepřeřízla, neodnesla. Druhý den se tančí kolem máje, připíjí se družičkám, za což se musí peněžním darem družička vykoupit.

 

 

 

 

Nejstarší silnicí okresní na celém okresu Černokosteleckém byla silnice, která procházela Nučicemi od Olešky do Rataj. Byla stavěna v letech1847.

Krucký Jaroslav (*1900 Oleška u Č. Brodu +1945 Německo?), pedagog, ilegální pracovník 2. odboje .

 

Původně raně gotický kostel z 3. čtvrtiny 13. století, poprvé doložený v roce 1348 v „Knize stvrzovací“, sepsané z nařízení pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. V roce 1384 kostel vyhořel a následně byl opraven, jak o tom svědčí nápis na zdi kostela. V tomto roce je také zmínka o faře. Pozdně goticky byl kostel přestavěn kolem roku 1500, další přestavby se dočkal ve století 18. a v roce 1888, kdy bylo zejména pseudogoticky upraveno průčelí. V roce 1899 byla o jedno patro zvýšena věž. Jednolodní obdélný kostel s  hranolovou věží se sakristií v přízemí po severní straně pětiboce ukončeného presbytáře. Na jižní straně lodi přístavek schodiště na kruchtu.

Presbytář je sklenut masivní křížovou žebrovou klenbou s žebry zkoseného profilu a paprsčitým závěrem na mohutné konzoly ve tvaru komolých jehlanců. Z presbytáře vede do sakristie pozdně gotický portál, sakristie v podvěží je sklenuta křížovou klenbou. Loď je plochostropá, kruchta v lodi dřevěná.

Zařízení kostela je pseudogotické z roku 1857 a 1885 – 86, z části dílo jičínského řezbáře Josefa Stoklasy, obrazy na hlavním a bočním oltáři pocházejí od Antonína Lhoty a Jana Umlaufa z 50. a 80. let 19. století. Varhany jsou z roku 1880 od varhanářské dílny Rejna – Černý z Prahy. Socha sv. Jana Nepomuckého pod kruchtou pochází z počátku 19. století, v kostele se dále dochovala barokní cínová křtitelnice z roku 1768.

Podle dochovaných detailů presbytáře lze kostel jednoznačně datovat do období pozdní vlády Přemysla Otakara II. a je tedy jedním z nejstarších příkladů užití polygonálního závěru ve venkovském sakrálním stavitelství středočeské oblasti.

 


 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Hledání předků

(Ludmila Janská , 22. 4. 2014 12:36)

Zdravím vás, a mám dotaz, zda je možné nahlédnout do matriky obce Bulánka, kde se narodil Jan Polak 9. dubna,1884 a ve svých 19letech (1903)přišel do USA, kde už zůstal. Jeho vnučka - moje klientka, přijede v 13. července do Čech a chce navštívit Bulánka a vypátrat něco více o jejím dědečkovi a rodině. Předem děkuji za jakoukoli informaci a pomoc. S pozdravem Ludmila Janská, cest.agentura Magic Praha.
Tel. 604 207 225

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA